Lékař si otevře ordinaci a vyvěsí oznámeníi: "Každého vyléčím do tří dnů!" Kolegové chtějí zjistit o jakou léčbu se jedná. Jeden se tedy k nováčkovi vypraví: "Pane doktore, ztratil jsem chuť a paměť, můžete mě vyléčit?" "Ovšem, jen chvilinku počkejte." Doktor odejde do vedlejsi mistnosti, za chvili se vráti a položí pacientovi na jazyk malou kuličku." "A ted ji pomalu jazykem rozmělňujte." Utajeny kolega rozmělňuje, rozmělňuje a najednou vykrikne: "Vždyť je to hovno!" "No vidíte," povídá lékař, "chuť už se vám vrátila a ručím vám za to, že na tenhle okamžik do smrti nezapomenete."
Mladá udýchaná žena zastaví taxík a vykřikne: "Do porodnice!"
Taxikář dupne na plyn a uhání jako o život.
Žena ho však uklidnuje: "Pane řidiči, nemusíte tak pospíchat, já tam jenom pracuji."
Taxikář dupne na plyn a uhání jako o život.
Žena ho však uklidnuje: "Pane řidiči, nemusíte tak pospíchat, já tam jenom pracuji."
Bůh se jednou rozhodl, že se mu nelíbí hudební trendy na zemi. Řekl si, že s tím něcoudělá a napsal dlouhou symfonii. Když nadešel čas generální zkoušky, svolal si všechen orchestr a rozdal noty. První věta byla dlouhá, trvala více než dva roky. Druhá věta trvala rok a půl. Všechno šlo hladce, hudba to byla nádherná. Až po roce třetí věty, bylo v notách trianglové sólo a ten, kdo jej měl zahrát, špatně nastoupil. Celý orchestr se na tohoto člověka otočil s výčitkou. Jen Bůh zaklepal taktovkou a řekl: "No tak, klid, pánové, vezmeme to ještě jednou, od začátku!"
Potkají se dva známí.
První povídá: "Člověče, po 20. letech jsem zatoužil po vlastní ženě."
"Nu a jak to dopadlo?"
"Vstal jsem a rozchodil to."
První povídá: "Člověče, po 20. letech jsem zatoužil po vlastní ženě."
"Nu a jak to dopadlo?"
"Vstal jsem a rozchodil to."
"Maminko, jak to ze máš tak hebké ruce?"
"Protože nádobí umývá tatínek!"
"Protože nádobí umývá tatínek!"
Víš proč blondýnky ječí když sedí u počítače?
.
.
.
.
.
.
.
Protože drží myš.
.
.
.
.
.
.
.
Protože drží myš.
